Matka Tereza se stane spolupatronkou kalkatské arcidiecéze

05.09.2017 21:00
Matka Tereza se stane spolupatronkou kalkatské arcidiecéze. U příležitosti 20. výročí úmrtí světice (5. září 1997) a prvního výročí svatořečení to uvedl tamější arcibiskup Thomas D’Souza. V kosovské Prištině má být dnes matce chudých zasvěcena katedrála a poutní místo.

Foto: Manfredo Ferrari, CC BY-SA 4.0

5. září 1997 přešla na věčnost Agnesë Gonxhe Bojaxhiuová, známá jako Matka Tereza. O devatenáct let později, 4. září 2016, ji papež František ve Vatikánu zařadil do seznamu svatých. „Celým svým životem štědře rozdělovala Boží milosrdenství. Byla všem k dispozici tak, že přijímala a bránila lidský život, nenarozený, opuštěný a skartovaný. Nasadila se pro obranu života tím, že bez ustání hlásala, že ten, kdo se ještě nenarodil, je tím nejslabším, nejmenším, nejubožejším,“ řekl během kanonizační mše papež František.

Dvacáté výročí úmrtí světice se rozhodla připomenout církev v Kalkatě mimořádným krokem: Matka Tereza se stane spolupatronkou diecéze. Připojí se tak k hlavnímu patronu sv. Františkovi Xaverskému, který na jihovýchod Asie přinesl křesťanství. Oficiální vyhlášení se uskuteční během večerní mše svaté ve středu 6. září.

5. září 2017 má být Matce Tereze také zasvěcena katedrála v kosovské Prištině. Bohoslužbu bude slavit vyslanec papeže Františka a albánský kardinál Ernest Simoni, který byl během komunistického pronásledování po desítky let vystaven věznění, mučení a nuceným pracím.

Právě prištinská oblast je se životem Matky Terezy úzce spojena. Na nedalekém mariánském poutním místě Letnica přijala jako dítě svátosti. Později zde pocítila povolání sloužit chudým. Nový chrám v Prištině, kam budou směřovat poutníci nejen z Kosova, má podle zdejší apoštolské administratury „vtělit do myslí i do srdcí život a poselství Matky Terezy“, především „kulturu života a civilizaci lásky“, a „přímluvu světice za naší církev a náš lid“.

Agnesë Gonxhe Bojaxhiuová se narodila 26. srpna 1910 ve Skopje v rodině kosovských albánců. V 18 letech odešla do kláštera Kongregace naší Paní z Loreta v irském Dublinu, kde byla přijata jako postulantka a přijala jméno Tereza podle své patronky sv. Terezie z Lisieux. Po šesti týdnech odjela do Indie, kde po noviciátu složila věčné řeholní sliby a začala učit na střední škole v Kalkatě.

Povolení k založení náboženského institutu Misionářek Lásky pro arcidiecézi Kalkata obdržela Matka Tereza v roce 1950. Během 50. a 60. let se činnost Misionářek Lásky šířila nejen v Kalkatě, ale i po celé Indii. Roku 1965 uznal papež Pavel VI. Misionářky Lásky za kongregaci papežského práva.

V roce 1979 obdržela Matka Tereza Nobelovu cenu míru. I přes vážné zdravotní problémy cestovala v 80. a 90. letech po celém světě, aby otevírala nové řeholní domy a přijímala sliby řeholnic své kongregace. Zemřela 5. září 1997 v Kalkatě, kde je také pohřbena. Na jejím jednoduchém hrobě je napsaný verš z Janova evangelia: „Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás.“

Naši zemi navštívila Matka Tereza poprvé ještě za komunistického režimu 9. listopadu 1984, kdy se s ní veřejnost mohla setkat v kostele sv. Ignáce v Praze. Podruhé přijela v květnu 1990.

(zdroj: AsiaNews, Avvenire, L’Osservatore Romano)